Pražská mobilita

Aktivní doprava a městská mobilita

 Protože se za dopravu donedávna automaticky považovalo pouze přemísťování autem, nebo prostředky hromadné dopravy, začal se pro chůzi a cyklistiku používat výraz aktivní doprava a pod pojem městská mobilita se zahrnují všechny druhy dopravy včetně té aktivní.

Mobilita v hlavním městě s 1 280 508 obyvateli (v ČR žije 10, 579 mil. obyvatel) o rozloze 496 km² (celková rozloha ČR je 78 864 km²) zahrnuje tedy: individuální automobilovou (IAD), hromadnou (MHD) – tramvajovou, autobusovou, železniční a aktivní – pěší i cyklistickou.   

Pěší propojení z Hlavního  nádraží k Narodnímu muzeu, foto M. Jaroš

Nedůstojné postavení chodců

Pražská doprava není dosud ve vztahu ke všem účastníkům provozu vyvážená a stejně vstřícná. Pěšky vykonáme po Praze ve všední dny 26% cest, tedy o něco méně než automobilem – 29 % a MHD – 42 % (cyklisté 1 % a kombinace hromadné a automobilové 2 %). Postavení chodců však zdaleka neodpovídá jejich podílu na této přepravní dělbě práce, často jsou odsouzeni k dlouhému čekání u přechodů, sprintování přes vozovku na příliš krátkou „zelenou“, k brodění bahnitými pěšinami, přelézání či podlézání zábradlí, což je nejen nedůstojné ale také nebezpečné.

Chodecky nejaktivnější skupinou Pražanů jsou přitom děti do 14 let a 30% svých cest vykonají pěšky senioři. Obě tyto skupiny si jako nejohroženější účastníci provozu zaslouží zvláštní ohledy a všichni chodci coby nejslabší a zároveň nejšetrnější účastníci provozu si zaslouží nejen rovnoprávné postavení s ostatními druhy dopravy, ale ve vztahu k IAD i určité preference.

Sluší se připomenout, že my všichni jsme denně přinejmenším na chvilku chodci, všichni bychom měli mít proto zájem na zlepšování podmínek pro chůzi a prostupnosti města pro pěší.

Výdaje na dopravu 2016

Nevyvážený přístup k aktivní dopravě, zejména chodcům se projevuje i ve struktuře výdajů městského rozpočtu. Celkové výdaje na dopravu činily v roce 2016 23,5 mld. Kč, což představuje necelých 32 % z celkového rozpočtu města, který činí 74,5 mld. Kč. Největší podíl těchto výdajů připadl na hromadnou dopravu – 68% a na komunikace 32,3 %. Největší částka byla vloni vynaložena na zajištění provozu MHD – 14,2 mld. Kč, na správu, údržbu a provoz komunikací připadlo 3,5 mld. Kč. Běžné i kapitálové výdaje menšího rozsahu pro zvýšení bezpečnosti chodců jsou vedeny v rozpočtové položce BESIP (bezpečnost silničního provozu), která činila loni podobně jako v předchozích letech pouhých 30 mil. Kč, což představuje o něco více než jednu tisícinu dopravního rozpočtu města. Z rozpočtu BESIP jsou financovány úpravy komunikací (např. zřizování nových přechodů, přisvícení přechodů, opatření ke zklidnění dopravy: zúžení vozovky v místě přechodu, tzv. integrovaný přechod, tj. zvýšení vozovky do úrovně chodníku, dělící ostrůvek, odstraňování bariér – nájezdů na vozovku, úpravy značení ve prospěch chodců atp., ale také preventivní a osvětová opatření ke zvýšení bezpečnosti chodců. Většina úprav komunikací navržených v rámci programu Pražských matek a hl. m. Prahy Bezpečné cesty do školy byla financována právě z této rozpočtové položky BESIP.

Zrekonstruovaná křižovatka Prokopova x Rokycanova, foto PM

Investice do rozvoje a rekonstrukce pěších cest

 Celkové výdaje na investiční akce do rozvoje a rekonstrukce pěších cest nejsou známy, protože pro ně není zřízena zvláštní rozpočtová položka. Celkový podíl výdajů na údržbu, rozvoj a rekonstrukce cest pro chodce je však tak nízký, že ho neuvádí ani dopravní ročenka Technické správy komunikací. Pokud jde o větší investice do zkvalitnění pěších cest, město provedlo rozsáhlou rekonstrukci nebezpečné křižovatky Prokopova, Rokycanova na Praze 3 iniciovanou návrhy z dopravní studie zpracované v rámci projektu Bezpečné cesty do školy na ZŠ Lupáčova v roce 2010, kde došlo v roce 2009 ke smrtelnému zranění školačky (http://www.prazskematky.cz/projekty/bezpecne-cesty-do-skoly/), projekt i realizaci finacovalo hl. m. Praha pro nákladnost akce mimo položku BESIP.

Rekonstrukce přechodů na Arbesově náměstí, foto PM

Další dvě rozsáhlé rekonstrukce křižovatek Arbesovo nám. x Preslova a Arbesovo nám. x Elišky Peškové v Praze 5 byly realizovány na základě výsledků stejného projektu se školáky ze ZŠ Kořenského podpořeného  Nadací Partnerství, realizaci financovalo hl. m. Praha z položky BESIP (http://www.nadacepartnerstvi.cz/Verejny-prostor-a-doprava/Zklidnujeme-dopravu/Na-zelenou/Databaze-skolnich-projektu/Praha-Korenskeho).

Komunikační síť hl. m. Prahy

• celková délka komunikační sítě – 3 997 km
• z toho ve správě TSK – 2 311 km
• z toho ve správě jiných správců – 1 666 km

Síť městské hromadné dopravy 

• délka sítě tramvají – 142,7 km
• délka sítě metra – 65, 1 km
• délka sítě městských a příměstských autobusů na území města – 825 km 

Motorizace dopravy

• počet motorových vozidel – 1 002 645 (tzn., že na jednoho obyvatele včetně kojenců připadá zhruba 1 motorové vozidlo!)
• stupeň motorizace (počet vozidel na 1 000 obyvatel) – 783
• stupeň automobilizace (počet automobilů na 1000 obyvatel) – 621

Dopravní výkony – automobilové dopravy na celé komunikační síti 

• za průměrný pracovní den – 22,3 mil. vozokm
• za rok – 7,0 mld. km 

Zdroj: http://www.tsk-praha.cz/static/udi-rocenka-2016-cz.pdf