jan šujan: Bohužel není co dodat. přesně takto nesmyslně to tam funguje.
22.05.2018 v 23:12

(2) (1)

   

Patrik: A je to tu opět - přechod v místě řadících pruhů, v tomto případě navíc již tak notně zkrácených zastávkou, tedy něco, co dnes udělat opravdu nelze! Co s tím? Zrušit zastávku, nebo jízdní pruhy pro auta, nebo udělat těch pár kroků navíc z přechodu na světlech a vrátit se na ostrůvek do centra z protějšího ostrůvku ve směru z centra ... která myšlenka asi vyhraje?
23.05.2018 v 14:13

(0) (1)

   

Martin Drahoňovský,: Dobrý den pane Čechu,
na Vaše námitky u předchozího postu (řešícího stejný problém) musím reagovat.
1/ "přechod by byl nebezpečně blízko světelně řízené křižovatce"
Pokud by přechod byl vybudován v přední části můstku (navazující s příslušným odsazením 2-3m na zkosenou hranu, kde se pruhy dělí do dvou), pak by to od takového přechodu ke světelné křižovatce bylo 50m, což nepovažuji za vzdálenost, kterou bych nazval "blízkou". V Praze bych našel jistě desítky míst, kde je v obdobných místech přechod mnohem blíže srovnatelné křižovatce.
2/ "přechod by musel být bezbariérový"
Ano, to lze řešit zřízením zvýšeného retardéru v úrovni nivelety samotného můstku podél celého tramvajového můstku, opět stejně jako je tomu již na mnoha místech v Praze, např. u zastávky tram "Jana Masaryka" apod., kde takový retardér právě výrazně zvýšil bezpečnost chodců před méně pozornými nebo neukázněnými řidiči. Vlastní navázání na chodník je pak věcí úpravy části chodníku. Tento retarder pak částečně řeší i obavu o "dojíždění zelené" auty směrem ke křižovatce, jednoduše to nebude možné z důvodu nutnosti jeho zpomaleného přejíždění.
3/ "Zábradlí tvoří vodicí linii pro nevidomé" - pokud je myšlena ona půdorysně zkosená část, pak to je skutečně bizardní řešení. Pokud je to myšleno skutečně jako "vodící linie", pak případné slepce zahání přímo pod kola tramvaje. Nechápu, jak na takovém řešení mohla trvat Policie ČR, navíc příslušným orgánem je spíše NIPI a pochybuji, že takové řešení je pro ně přijatelné.

Chápu, že návrh takovýchto míst je omezen mnoha požadavky a parametry, ale místní řešení je skutečně nešťastné a zcela nelogické z hlediska běžného uživatele-chodce. O invalidech a lidech s nižší mobilitou nemluvě. sice zde můžeme vymýšlet x způsobů jak se dá na můstek dostat bezpečně, či řekněme legálně, ale realita je prostě a jednoduše zcela jiná.
Je na místě si klást otázku pro koho přechody pro chodce jsou? Jsou pro chodce nebo pro auta?
23.05.2018 v 14:49

(3) (0)

   

Daniel Čech: Můj názor v dané věci je zcela nepodstatný, považujte ho za informativní, záleží na příslušném silničním správním úřadu - odboru dopravních agend MHMP (komunikace I. třídy a SSZ) a Policii ČR, přesto uvedu:

Ad 1) Výsledný sklon rampové části k přechodu smí být max. 12,5 %, po odečtení sklonu vozovky by výškový rozdíl mezi nástupištěm a vozovkou musel být překonáván sklonem o to menším a požadované nivelety by bylo dosaženo zhruba na dnešní špičce ostrůvku, navazoval by čtyřmetrový přechod do vzdálenosti 31 m před stopčárou, pak teprve by začínalo rozšíření do levého odbočovacího pruhu, který by tím byl zkrácen asi o 16 m. To výše uvedené orgány neakceptovaly a nemá cenu se bavit o tom, zda někde to tak je (vzdálenost neřízeného přechodu od SSZ, snížená kapacita křižovatky).

Ad2 ) Dle TP 85 Zpomalovací prahy, schválených ministerstvem dopravy, lze tyto použít na místních komunikacích funkční skupiny C (obslužné) a D1 (pěší zóny, obytné zóny aj.) a na účelových komunikacích. Zpomalovací prahy nelze použít na dálnicích, silnicích a místních komunikacích funkční skupiny A (rychlostní) a B (sběrné). Nevím jak jinde v Praze , na naší MČ by to byl jediný zpomalovací práh na sběrné místní komunikaci I. třídy s průjezdem 8,5 tisíce vozidel denně v daném směru, která by se tak dostávala do výškové úrovně severního chodníku. Nejsem si vědom, že by u zastávky Jana Masaryka byl zvýšený práh, je tam časový ostrůvek SSZ.

Ad 3) Je myšleno zábradlí od přechodu ve východní části nástupiště až po signální pás u označníku, ke kterému nevidomého přivede a dá mu najevo, že zde je začátek, za který už nevidomý nemá důvod pokračovat a i kdyby tak učinil, narazí na pás varovný, který ho zastaví. O zkosené části se vedla diskuze, policie a ODA MHMP na ní trvaly, aby nedocházelo ke vbíhání cestujících od označníku do vozovky právě zpoza zábradlí. NIPI není dotčeným orgánem státní správy, dodržení podmínek "bezbariérové" vyhl. 398/2009 Sb. kontroluje stavební úřad.

Přechody jsou pro chodce, a právě proto musí být tam, kde je to bezpečné.
24.05.2018 v 09:02

(3) (1)

   

Tomáš Haken: Podobná situace je na stejné trati i ulici na zastávce Nádraží Vršovice, kde vede chodník od nádraží rovně přes park k zadnímu konci ostrůvku, kde však není přechod. Stejně tak není ani ve druhém směru, ale stejně tudy chodí většina lidí, jelikož ujít 2x 70m (standartní délka zastávky tramvaje) je pro chodce už docela zacházka. Praha chce být moderní město a jednou ze zásad je: upřednostnit a zpříjemnit pohyb chodců. Tyto detaily však jdou proti tomu.
Ještě doplním, že rozřazovací pruhy mají většinou 20m.
15.03.2025 v 18:37

(0) (0)