andrea klikorková:
jen pro upresneni, zda jste merili spravny prexhod. správný přechod- prechod z Francouzský 9 na Francouzkou14( k obchodu Tescoma).
21.01.2020 v 09:57
21.01.2020 v 09:57
(
(
Ivana Langhammerová:
Dobrý den,mám stejný problém - BEZPEČNĚ PŘEJÍT světelný přechod z Francouzské 9 na Francouzskou 14 .A to se ještě nepočítám mezi seniory. Přechod nelze přejít bez porušení pravidel pro pěší.Světelná signalizace pro chodce , není seřízena návazně na světelnou signalizaci pro vozidla.Vozidla stojí na červenou,chodec stojí na červenou-a delší dobu se nic neděje.Po naskočení zelené pro chodce máte šanci svižnou chůzí dojít maximálně do poloviny přechodu,kde vám již za zády projíždí tramvaj.Pak zbývá jen druhá varianta-vstoupit do vozovky hned po naskočení červené signalizace pro vozidla-dojdete do půlky přechodu a konečně naskočí zelená pro chodce-pak při svižné chůzi se to dá zvládnout.Ovšem s porušení pravidla pro chodce-přecházet pouze na zelenou.Moc se divím ,že doposud se tam nikomu nic nestalo,protože tento stav je tam dlouho.Předem děkuji za radu ,jak přechod ve zdraví zvládnout.Langhammerová
21.01.2020 v 18:39
21.01.2020 v 18:39
andrea klikorková:
tak vam pane preju, abyste za 10 let na tom byl stejne tak vyborne, jako jste dnes. opravdu netusim, jestli se tam za poslednich 20 let neco stalo, ale kdyz vidim seniora v polovine silnice, okolo nej projizdejici auta a tramvaje (samozrejme davaji pozor, aby na nej nevjeli!), tak to urcite neni prijemny pocit, kdyz je clovek pohybove omezeny a jen muze doufat, ze bez uhony prejde silnici. nemluve o situaci, kdy si senior vyvrkl kotnik, kdyz nastala pro nej tato stresova situace. pane, snad vas toto nikdy nepotka a budete na vzdy tak hbity, jako jste dnes. Nevim jestli by se vas pak cizi lidi zastali...
22.01.2020 v 22:46
22.01.2020 v 22:46
František Pokorný:
Máte to tam vysvětlené, proč to nejde. Ano zelená je krátká, ale prodloužení je za stávajícího stavu nemožné. Tahle signalizace takto funguje 20let, za chvíli bude rekonstrukce a zlepší se to. Já tam žádný problém nemám, je mě 65 let. Pokud se bojíte přecházet tento přechod, můžete využít jiný o 100m dál jedním i druhým směrem. Navíc řidič je povinen umožnit chodci přejít vozovku a dokončit přecházení, je naivní si myslet, že by ten řidič tramvaje schválně toho seniora přejel, když vidí, že vkročil na zelenou. Sama píšete, že se tam nikomu nic nestalo už přes 20 let. Nebuďte zbytečně vyplašená, nejhorší je smrt z vyděšení.
22.01.2020 v 15:52
22.01.2020 v 15:52
Martin:
Ono to v té odpovědi není zcela zřejmé, ale pokud délka volna pro chodce je 5 sekund, po naskočení červené celá křižovatka ještě čeká ještě cca 10 sekund na to, než dojde běžnou chůzí člověk, který by do vozovky vkročil v poslední sekundě zelené. Tj. délka na přejití není 5 sekund, ale nejméně 15 sekund.
Pokud by měla křižovatka zohlednit trvale možnost, že půjde velmi pomalý starý člověk a ten přejde v klidu stále při zeleném signálu, tak by výpočty byly přibližně následující:
Běžný chodec přejde rychlostí 4,5 km/h, tedy 1,25 m/s, tedy tento přechod přejde za cca 13 sekund. Tj. pokud je délka zelené 5 sekund, mělo by se připočíst pro chodce vycházejícího v poslední vteřině zelené ještě 12 sekund, než na přechod jsou puštěná jiná vozidla. To je cca současný stav 5+12 sekund je 17 sekund věnovanému tomuto přechodu z každé minuty během dne, tedy přechod dnes spotřebuje cca 27 % času křižovatky.
Pokud vezmeme, že na přechodu přejde denně cca 800 lidí a v autech a tramvajích jej přejede 53 000 lidí, tak 1,5 % účastníků provozu zabere 28 % času křižovatky.
Ale dobře, budeme dbát na jejich bezpečnost a pokrytí potřeb všech hůře pohyblivých (ty jsou sice v pravidlech provozu pokryty tím, že řidič, ani když už má volno, nesmí nikoho, kdo ještě přechod neopustil ohrozit, ale řekněme, že to raději pojistíme).
Takže nastavíme čas pro skutečně hůře pohyblivé, tedy rychlost jen poloviční než běžnou chodce. Tedy 2,25 km/h, tedy 0,625 m/s. Takový chodec přejde přechod za 26 sekund a pozor, chceme, aby ho ještě neplašila krátká zelená dlouhá jen 5 sekund. Takže jí prodloužíme na délku, kdy takový pomalý chodec opravdu přejde v klidu. Tedy délka zelené nebude 5 sekund ale 26 sekund. OK, ale pokud další pomalý chodec vejde na přechod v poslední sekundě této zelené, musí mít opět čas dojít ochráněn až na konce, tedy je potřeba připočíst k 26 sekundám ještě 25 sekund. Tedy pro plnou ochranu hůře pohyblivého chodce a neznervózňování ho krátkou dobou zelené, by si tento přechod měl vzít z každé minuty celkem 51 sekund času. Na volno tramvají od Korunní i aut a tramvají z Francouzské by zbylo jen 9 sekund z každé minuty. Tedy obecně by kvůli této ochraně tudy neprojelo denně cca 55 000 lidí v tramvajích a cca 20 000 v automobilech.
Ano, je to extrémní příklad, v němž ale pokryjeme vše, co je vyžadováno. Zelená, než pomalý člověk přejde, dostatečně dlouhá a ještě pokrytí, kdyby pomalý člověk na přechod vešel na konci té dlouhé zelené, aby byl ochráněn.
A to je právě ta podstata problému. Krátké zelené 5 sekund jsou na přechodech proto, že za nimi následuje ta ochranná doba, tady třeba těch 10-12 sekund, na dojití. A pokud se prodlouží délka zelené, za ní musí být vždy znovu ta ochranná doba, než vyjedou auta a tramvaje.
Takže nemusíme jít do extrémní ochrany, ale zkusme si představit úpravu čistě v rozsahu námětu v příspěvku. Aby běžný chodec nemusel spěchat a měl pocit, že přejde tak nějak na zelenou, zvýšili bychom délku zelené na 10 sekund. A abychom ochránili pomalého chodce, započítali bychom ten "vyklizovací čas", kdyby tam vstoupil na konci toho desetisekundového volna, tedy k těm 10 sekundám bychom připočetli ten čas 25 sekund na dojití pomalého člověka. Takže každých 60 sekund by si tento přechod vybral 35 sekund pro sebe, tedy 58 % času.
I v téhle konzervativní úpravě by na tramvaje z Korunní a veškerý provoz ve Francouzské zbylo jen 25 sekund v každé minutě, reálně by se tedy volno z Francouzské zkrátilo na nějakých 10 sekund v každé minutě. Ve špičkové hodině z Francouzské přijíždí nyní cca 500 aut a 30 tramvají. Za jedno volno by projela cca 3 auta a občas 1 tramvaj. Místo 500 aut za hodinu, by projelo 60x3, tedy 180 aut za hodinu, zbytek by i tramvajemi stál v koloně až do Vršovic. Zdržení každého tramvajového spoje by ihned přesáhlo cca 10 minut, tramvaj by se o Moskevské posouvala tempem 15 metrů za 60 sekund, tedy rychlostí 0,9 km/h, tedy rychlostí výrazně pomalejší, než jsme počítali toho hodně pomalého chodce. A to jsme se vrátili ne k té dokonalé ochraně, pomalý chodec stále za dobu svítící zelené nepřejde.
Ano, také nemusíme trvat na tom, že se všechny zelené budou nadále na křižovatce "otáčet" po 60 sekundách. To je správný námět. Přece bychom tenhle dlouhý čas na přecházení mohli zajistit chodcům po větším odstupu a auta i tramvaje pak v klidu projedou. Jistě, jenže chodci jsou většinou ochotní čekat 1 minutu, možná minutu a půl, pak už jsou tendence přebíhat na červenou stále vyšší a vyšší.
Takže když bychom dnešní 60x volno na přechodu v délce 5 sekund + 12 sekund ochrana sečetli za hodinu, zabere 60x17 sekund. To je 1020 sekund. OK, takže to je náš čas za hodinu, který neovlivní ostatní provoz. Takže pokud bychom vyžadovali onu extrémní plnou ochranu, tedy volno 26 sekund a ochranu 25 sekund k tomu, to je těch 51 sekund. 51 sekund se do čísla 1020 sekund vejde přesně 20x. Takže pro zajištění plné ochrany chodce by zelená na tomto přechodu padla ne každou minutu jako dnes, ale jen jednou za tři minuty. Prostě by vždy 3x jela auta, občas by to pustilo vyjet tramvaj z Korunní, ale chodec by čekal ty tři minuty. Inu, většina by nečekala a přeběhla. A to je opačný faktor problému, když nechceme zablokovat veškerý provoz a chodcům dát žádané délky volna, tak chodci musí strašně dlouho čekat. Pro představu, na I. P. Pavlova se čeká 1,5 minuty, tady by to bylo 2x déle.
A i pokud bychom nešli na tu extrémní ochranu, ale chtěli využít jen těch 35 sekund s volnem dlouhým 10 sekund, pořád by chodci čekali na Francouzské 2x déle než dnes. Navíc tak dlouhé volno by ve špičkách vždy vygenerovalo auta na kolejích v kopci nad Krymskou, protože by jich nárazově přijíždělo víc, než by stíhalo po skončení volna chodců odjet. Prostě proto, že větší skupiny aut vznikají v Krymské za tramvají. Další tramvaj by se pak zdržovala a desetitisíce lidí by jezdily pomaleji. Takže i tento kompromis přináší spíše negativa.
Tlačítka pro chodce ani délky signálů volno nedělá někdo jen proto, aby chodce naštval, každý krok, každá sekunda ve špičce hraje roli a má dopad pak na celé okolí. A relativní zlepšení pro někoho může v důsledku být neřešitelné v rámci celého řízení dopravy.
05.04.2020 v 11:02
Pokud by měla křižovatka zohlednit trvale možnost, že půjde velmi pomalý starý člověk a ten přejde v klidu stále při zeleném signálu, tak by výpočty byly přibližně následující:
Běžný chodec přejde rychlostí 4,5 km/h, tedy 1,25 m/s, tedy tento přechod přejde za cca 13 sekund. Tj. pokud je délka zelené 5 sekund, mělo by se připočíst pro chodce vycházejícího v poslední vteřině zelené ještě 12 sekund, než na přechod jsou puštěná jiná vozidla. To je cca současný stav 5+12 sekund je 17 sekund věnovanému tomuto přechodu z každé minuty během dne, tedy přechod dnes spotřebuje cca 27 % času křižovatky.
Pokud vezmeme, že na přechodu přejde denně cca 800 lidí a v autech a tramvajích jej přejede 53 000 lidí, tak 1,5 % účastníků provozu zabere 28 % času křižovatky.
Ale dobře, budeme dbát na jejich bezpečnost a pokrytí potřeb všech hůře pohyblivých (ty jsou sice v pravidlech provozu pokryty tím, že řidič, ani když už má volno, nesmí nikoho, kdo ještě přechod neopustil ohrozit, ale řekněme, že to raději pojistíme).
Takže nastavíme čas pro skutečně hůře pohyblivé, tedy rychlost jen poloviční než běžnou chodce. Tedy 2,25 km/h, tedy 0,625 m/s. Takový chodec přejde přechod za 26 sekund a pozor, chceme, aby ho ještě neplašila krátká zelená dlouhá jen 5 sekund. Takže jí prodloužíme na délku, kdy takový pomalý chodec opravdu přejde v klidu. Tedy délka zelené nebude 5 sekund ale 26 sekund. OK, ale pokud další pomalý chodec vejde na přechod v poslední sekundě této zelené, musí mít opět čas dojít ochráněn až na konce, tedy je potřeba připočíst k 26 sekundám ještě 25 sekund. Tedy pro plnou ochranu hůře pohyblivého chodce a neznervózňování ho krátkou dobou zelené, by si tento přechod měl vzít z každé minuty celkem 51 sekund času. Na volno tramvají od Korunní i aut a tramvají z Francouzské by zbylo jen 9 sekund z každé minuty. Tedy obecně by kvůli této ochraně tudy neprojelo denně cca 55 000 lidí v tramvajích a cca 20 000 v automobilech.
Ano, je to extrémní příklad, v němž ale pokryjeme vše, co je vyžadováno. Zelená, než pomalý člověk přejde, dostatečně dlouhá a ještě pokrytí, kdyby pomalý člověk na přechod vešel na konci té dlouhé zelené, aby byl ochráněn.
A to je právě ta podstata problému. Krátké zelené 5 sekund jsou na přechodech proto, že za nimi následuje ta ochranná doba, tady třeba těch 10-12 sekund, na dojití. A pokud se prodlouží délka zelené, za ní musí být vždy znovu ta ochranná doba, než vyjedou auta a tramvaje.
Takže nemusíme jít do extrémní ochrany, ale zkusme si představit úpravu čistě v rozsahu námětu v příspěvku. Aby běžný chodec nemusel spěchat a měl pocit, že přejde tak nějak na zelenou, zvýšili bychom délku zelené na 10 sekund. A abychom ochránili pomalého chodce, započítali bychom ten "vyklizovací čas", kdyby tam vstoupil na konci toho desetisekundového volna, tedy k těm 10 sekundám bychom připočetli ten čas 25 sekund na dojití pomalého člověka. Takže každých 60 sekund by si tento přechod vybral 35 sekund pro sebe, tedy 58 % času.
I v téhle konzervativní úpravě by na tramvaje z Korunní a veškerý provoz ve Francouzské zbylo jen 25 sekund v každé minutě, reálně by se tedy volno z Francouzské zkrátilo na nějakých 10 sekund v každé minutě. Ve špičkové hodině z Francouzské přijíždí nyní cca 500 aut a 30 tramvají. Za jedno volno by projela cca 3 auta a občas 1 tramvaj. Místo 500 aut za hodinu, by projelo 60x3, tedy 180 aut za hodinu, zbytek by i tramvajemi stál v koloně až do Vršovic. Zdržení každého tramvajového spoje by ihned přesáhlo cca 10 minut, tramvaj by se o Moskevské posouvala tempem 15 metrů za 60 sekund, tedy rychlostí 0,9 km/h, tedy rychlostí výrazně pomalejší, než jsme počítali toho hodně pomalého chodce. A to jsme se vrátili ne k té dokonalé ochraně, pomalý chodec stále za dobu svítící zelené nepřejde.
Ano, také nemusíme trvat na tom, že se všechny zelené budou nadále na křižovatce "otáčet" po 60 sekundách. To je správný námět. Přece bychom tenhle dlouhý čas na přecházení mohli zajistit chodcům po větším odstupu a auta i tramvaje pak v klidu projedou. Jistě, jenže chodci jsou většinou ochotní čekat 1 minutu, možná minutu a půl, pak už jsou tendence přebíhat na červenou stále vyšší a vyšší.
Takže když bychom dnešní 60x volno na přechodu v délce 5 sekund + 12 sekund ochrana sečetli za hodinu, zabere 60x17 sekund. To je 1020 sekund. OK, takže to je náš čas za hodinu, který neovlivní ostatní provoz. Takže pokud bychom vyžadovali onu extrémní plnou ochranu, tedy volno 26 sekund a ochranu 25 sekund k tomu, to je těch 51 sekund. 51 sekund se do čísla 1020 sekund vejde přesně 20x. Takže pro zajištění plné ochrany chodce by zelená na tomto přechodu padla ne každou minutu jako dnes, ale jen jednou za tři minuty. Prostě by vždy 3x jela auta, občas by to pustilo vyjet tramvaj z Korunní, ale chodec by čekal ty tři minuty. Inu, většina by nečekala a přeběhla. A to je opačný faktor problému, když nechceme zablokovat veškerý provoz a chodcům dát žádané délky volna, tak chodci musí strašně dlouho čekat. Pro představu, na I. P. Pavlova se čeká 1,5 minuty, tady by to bylo 2x déle.
A i pokud bychom nešli na tu extrémní ochranu, ale chtěli využít jen těch 35 sekund s volnem dlouhým 10 sekund, pořád by chodci čekali na Francouzské 2x déle než dnes. Navíc tak dlouhé volno by ve špičkách vždy vygenerovalo auta na kolejích v kopci nad Krymskou, protože by jich nárazově přijíždělo víc, než by stíhalo po skončení volna chodců odjet. Prostě proto, že větší skupiny aut vznikají v Krymské za tramvají. Další tramvaj by se pak zdržovala a desetitisíce lidí by jezdily pomaleji. Takže i tento kompromis přináší spíše negativa.
Tlačítka pro chodce ani délky signálů volno nedělá někdo jen proto, aby chodce naštval, každý krok, každá sekunda ve špičce hraje roli a má dopad pak na celé okolí. A relativní zlepšení pro někoho může v důsledku být neřešitelné v rámci celého řízení dopravy.
05.04.2020 v 11:02
Ivana Langhammerová:
Děkuji za obsáhlou studii k objasnění plynulosti v dopravě . Přitom není potřeba tak dlouhých výpočtů-jednoduše si vyzkoušejte, jak přechod funguje v praxi a hned budete vědět o čem je řeč. Netýká se to jen špatně pohyblivých starých lidí.Po červeném signálu pro auta je dlouhá doba, než naskočí zelená pro chodce(TAM DOCHÁZÍ K ČASOVÉ PRODLEVĚ).Není nutné čas k přecházení prodlužovat, jen seřídit semafor, aby nedocházelo ke ztrátě času ,kdy se na přechodu nic neděje .Auta již stojí na červenou a chodec čeká na zelenou a pak není čas na dokončení bezpečného přecházení. Nevím proč je problém na přechodu z Francouzské 9 na Francouzskou 14,když na všech dalších přechodech kolem náměstí Míru to funguje dobře.
05.04.2020 v 12:27
05.04.2020 v 12:27
Martin:
Prodleva od červené pro auta do volna pro chodce je dána tím, že červenou dostanou stejně i auta od Míráku, ale pokud by v poslední sekundě auto z centra ještě projelo, ještě musí projet celou křižovatkou až k tomu přechodu a ten přechod opustit. Až pak může padnout volno pro chodce. Stejně jako mají "vyklizovací" čas chodci, mají ho i auta a tramvaje. Tj. když padne stůj, vždy plyne ještě nějaký čas, kdy to na křižovatce vypadá, že se nic neděje. Ale to je právě ten bezpečnostní čas, aby se chodci a auta a tramvaje nestřetly. Na křižovatce existuje mnoho směrů jízdy a chůze a každý směr s každým mají vypočtený časový údaj, který je potřeba pro jeden směr k vyklizení a pro druhý najetí do bodu, kde se kříží. Vznikne tabulka tzv. mezičasů a ty musí vždy proběhnout při změně signálů, protože jsou základem bezpečnosti řízení.
31.05.2020 v 19:46
31.05.2020 v 19:46
21.01.2020 v 08:06