h.:
Stejný problém byl u stanice metra Anděl. Tedy v dáááávných dobách, kdy tam ještě šlo z metra vystupovat. Teď se problém paradoxně vyřešil - není tam půl roku ani výstup z metra, ani farmářský trh.
17.04.2018 v 10:37
17.04.2018 v 10:37
(
(
Václav:
Naprosto souhlasím,je to opravdu něco strašného.Tady evidentně pořadatel asi nikdy neviděl fungující farmářský trh. Jedno velké parkoviště aut. Do toho kadibudka jako pěst na oko,........................
10.05.2018 v 22:06
10.05.2018 v 22:06
Adéla Nováková:
Dobrý den,
děkujeme za podnět. Situace by měla být nyní už klidnější. Podařilo se nám tržiště posunout od vstupu do metra Černý most a Rajská zahrada, na váš podnět jsme brali ohled a situaci vylepšili v rámci možností. Pokusím ještě vyjednat vstup do evakuačního koridoru.
Děkuji za zaslaný podnět.
Zdraví cyklokoordinátorka Adéla Nováková
28.05.2018 v 16:49
děkujeme za podnět. Situace by měla být nyní už klidnější. Podařilo se nám tržiště posunout od vstupu do metra Černý most a Rajská zahrada, na váš podnět jsme brali ohled a situaci vylepšili v rámci možností. Pokusím ještě vyjednat vstup do evakuačního koridoru.
Děkuji za zaslaný podnět.
Zdraví cyklokoordinátorka Adéla Nováková
28.05.2018 v 16:49
Jan:
Tady se ničeho nedomůžete, na úřadě sedí lidí pod lobbysti a hlavně je nezajímá veřejný prostor, že pi Kolmanova! Dělat z veřejného místa parkoviště, kdo to změní, nikdo, protože Kolmanova nechodí pěšky a nepoužívá veřejnou dopravu! Tak co! V okolí těchto ala "trhů" je cca hektar volného prostoru k provozování těchto akcí, ale tichá dohoda je lepší, tady se ukazuje UMČP14 jak jde na ruku lobbystum a konzumu v P14. Jste banda škůdců městské části 14. Developerovo, Konzumovo, Lobby
30.05.2019 v 05:19
30.05.2019 v 05:19
Blažková, OŽP:
Vkládám odpověď organizátorů farmářských trhů, protože mají také právo se vyjádřit:
První velké farmářské trhy v Praze byly v roce 2010 zahájeny na první jarní den na Vítězném náměstí v Dejvicích (Kulaťák) a v létě pak v okolí kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Byli jsme přitom, protože jsme doufali, že se nám podaří navázat na stav, který v Praze i jinde v Česku existoval v období před Válkou a před nástupem komunismu. Doufali jsme, že tím jako v celé Evropě pomůžeme pěstitelům, chovatelům, sedlákům a farmářům a zároveň i občanům, kteří byli oprávněně lační po čerstvých a kvalitních potravinách. Ne, nebyli jsme mazaní obchodníci či spekulanti, ale docela naivní umělci, výtvarníci, herci a režiséři, toho času bez velkého uměleckého úkolu, a vytvoření farmářských trhů se nám tehdy jevilo být v souladu s probouzející se občanskou společností. Chtěli jsme aby lidé dostali šanci na zdravé jídlo, chtěli jsme pomáhat zemědělcům, chtěli jsme vytvářet nový společenský prostor, oživit vybraná místa měst a probouzet kolem trhů komunity a sousedský život, provozovat tady kulturu a relax.
Trhy vznikly a vzápětí narazily na ekonomickou realitu. Správní orgány měst a městských částí vznik trhů uvítaly a zpočátku jim finančně pomáhaly. Pak však zvítězil tržní názor a organizátoři trhů museli a musí (různě v různých částech Prahy) platit za právo trhy pořádat. Praha 14 je naštěstí velmi rozumná a jde jí o občany své čtvrti víc než jinde. Za organizací trhů je kromě managementu tj. organizace a někdy dost náročného získávání prodejců, i spousta nákladů jako je elektřina (připojení, kabely, mobilní rozváděče), řešení odpadu, bezpečnost, doprava, stánky a další depozitář, dodržování hygienických a veterinárních norem, rozsáhlé účetnictví, potřeba správců a obslužných pracovníků (dělníků) apod. To vedlo k růstu nájmů na trzích.
Ukázalo se, že příliš vysoké nájmy pro jednotlivé prodejce vedou k tomu, že prodejci přestanou jezdit z venkova do Prahy a budou si hledat odbyt pro své zboží blíž domovu. Ukázalo se, že primárním zájmem zemědělců je prodávat takové objemy zboží, které by jim zaručily dobrý výdělek a jistotu, že takový výdělek budou mít pravidelně každý tržní den. Schopní zemědělci, proto začali rychle dávat přednost velkým trhům, s množstvím lidí, kteří mají dostatek prostředků na nákup zboží. Na malých trzích to bylo nepoměrně těžší. A to se od počátku týkalo i Černého Mostu.
Činnost Farmářských trhů na Černém Mostě byla zahájena v roce 2012. Byla to logická volba, protože v tehdejší euforii vznikajících trhů se svěží zeleninou, nepomačkaným ovocem ze sadů, čerstvých rohlíků a chleba, která nahradily gumové socialistické pečivo, to bylo místo kudy ráno chodí lidé na metro a na autobusové nádraží, a kudy odpoledne proudí spousty lidí směrem do stále dostavovaného sídliště nebo do nákupních center.
Přesto se první dva roky nevedly. Černý Most se liší od jiných trhů skladbou lidí. Především sociálně (hodně lidí nakupuje především levné potraviny), ale i tím, že velká část lidí přijíždějících metrem, jen prochází na cestě do obchodních center. Trhy, které byly původně výš, na ploše při Bryksově ulici, nešly. Měly malou návštěvnost, malé prodeje a hrozilo jejich ukončení. Pak jsme si všimli na leteckých snímcích, že celým prostorem vedou vyšlapané cesty, které jasně ukazují kudy směřují lidé z metra nahoru směrem ke Spořitelně a do sídliště (2 cesty kolem fontány s vodou) a zejména rovně k Obchodnímu centru přes louku (tehdy již dlážděná cesta). Pak už jsme jen nově rozestavili stánky, tak aby zůstaly dostatečné průchody a lidé podél svých tras si mohli prohlédnou nabízené farmářské zboží a přibrzdili svůj sprint do obchodních center.
Začalo se dařit a i když jsme v zájmu toho, abychom měli dobré prodejce, nezvyšovali od roku 2012 nájmy, dostali jsme se do ekonomické rovnováhy ve které se jakž takž držíme dosud. Představa některých lidí o tom, jaká je organizování trhů „rejže“ a že na Praze 14 se myslí jen na bussines a prospěch
nám přijde trochu komická.
Komický je i argument že chybí základní předpoklad farmařiny. Pokud jde o estetiku, když necháme stranou už popsané, trochu vynucené, uspořádání trhu, je trh všedního dne něco úplně jiného než sobotní komunitní trh, kam si jdou lidé posedět, pojíst, poslechnout si případně hudbu jako třeba na Náplavce, na Kulaťáku nebo na Spořilově. Trh na Černém Mostě je z tohoto pohledu utilitární koridor, kterým lidé většinou jen prosviští. I tak se je tvrdošíjně snažíme pozvat na kávu, přimět je posedět, najíst se a aspoň chvilku relaxovat. A musím říci, že sám to v poslední době docela daří.
Takže abych shrnul naše vyjádření k příspěvkům Jana Nechvátala v internetovém časopisu
https://www.chodcisobe.cz/praha/podnety/2293/farmarske-trhy-na-cm-znemoznuji-pruchod-z-metra-a-omezuji-ver-prostor
Ano, trhy na Černém Mostě jsou průchodem pro tu část zdejších obyvatel i návštěvníků obchodních center, kteří přijíždí nebo odjíždí z konečné metra. Černý Most. Snažíme se o to, aby tyto průchody byly co největší a nezdržovaly lidi, kteří o trhy nemají zájem. Ve dnech kdy tady trhy nejsou, chodci procházejí naprosto stejnými trasami jako v tržní den pátek, a trhy od nich nevyžadují nic navíc. Šířka průchodů pro veřejnost v nejužší části směrem z metra rovně k Bryksově ulici (Spořitelně) je dostatečná a navíc daná, neboť jí vymezuje zeleň a městský mobiliář (keře, stromky a lavičky). Průchod druhé cesty z metra přes mosteček a kroucenou spirálu pro chodce, vzhůru kolem fontány s vodou, kterou chodí menší část lidí do metra a z metra, je minimálně 3 metry. Ostatně jako všechny další průchody až směrem k cestě přes louku, která se zužuje na 2 metry (to je dáno dlažbou a je to dané i když se trh nekoná).
K fontáně stavíme již rok posezení, pro ty, kdo by se nevešli na lavičky, aby se zde mohli, chtějí-li, posadit. Podobně na trhu směrem k cestě přes louku do zóny občerstvení. Lavičky pod stromy podél cesty z metra ke Spořitelně, jsou volné, s trhem nemají nic společného. Veřejnosti spíš vadí různí bezdomovci, opilci a feťáci, kteří zde posedávají a polehávají.
Trh a prodejci jsou živý organismus složený z 20 až 30 stánků a lidí. Jejich tendence zužovat prostor vystrkováním beden se zeleninou, ovocem a květinami před sebe je sice nepochopitelná, ale děje se to. Správce trhu má nařízeno je okamžitě jak se to stane vrátit za čáru, kam mají povoleno zboží vyložit. V první části trhu za mostkem z metra (nad autobusovým nádražím) je šířka koridoru 7 metrů.
Většina fotografií u článku je zastaralá a fotky se týkají právě situace, kdy si prodejci vyložili zboží bez povolení. Navíc některé jsou z hodin, kdy se trh připravuje, ještě před oficiálním zahájením v 10 hodin. Přikládáme fotografie z 25. 5.2018, které ukazují skutečné šířky průchodu pro chodce, případně služební vozy. Můžeme případně dokládat fotografie z každého trhu po celý tento rok. Neudělá nám to žádný problém.
Ještě tu je jedna věc a to jsou parkující automobily. Kromě bílé dodávky s černým nosem, ve které vozíme mobiliář, techniku a ve které máme mobilní kancelář s tiskárnou pro tisk faktur a smluv, kromě prodejních vozidel (uzpůsobených zejména z hlediska hygieny k prodeji uzenin, pečiva), tu občas parkují auta prodejců, kteří nedokázali zaparkovat na vyhrazeném místě v Bryksově (cca v pásmu od Mansfeldovy ulice po roh uličky u cihlové budovy, kde sídlí Policie ČR). Tato asi 150 m dlouhá část ulice je od rána vyparkovaná každý pátek Městskou částí Praha 14 pro farmářské trhy. Přesto je většinou plná vozidel občanů, kteří nerespektují zákaz a Městská policie, přes svou snahu pomáhat, nesmí tyto vozy odtahovat. Farmáři s dodávkou po 20 minutách kroužení po Černém Mostě, nakonec nezbývá než zajet zpět a provizorně zaparkovat. Naše trhy přitom začínají v 10 hodin a většinou po 18 hodině končí. Budeme se snažit tuto praxi změnit.
I když pan Nechvátal, kterého neznám, vidí jen samé nedostatky a zjevně mu někdo na trhu něco provedl, nebo vzhledem k jeho zaujatosti mu vadí někdo z Radnice, rád bych poukázal na ty návštěvníky trhů, kteří sice nepíší ale rádi navštěvují trhy a nakupují na nich. Trhem každý den projde několik tisíc lidí. Jsem si jist, že kdyby byla situace tak alarmující jak pan Nechvátal naznačuje, měli bychom připomínek aspoň desítky. Navíc starost o veřejný prostor, který je vytvořen betonem a dlažbou, mi přijde v této souvislosti řekněme poněkud licoměrná.
V minulých létech jsme zcestovali a prohlédli si v rámci svých dovolených trhy po celé Evropě. Zejména v Itálii, Francii a Německu. Ujišťuji všechny, kdo mají velké oči a myslí, si, že tyto trhy jsou super designové a nabízí se zde unikátní zboží, že se hluboce mýlí. Vesměs jsou tu slunečníky, nůžkové stany, stolky, zboží je velmi podobné, za elektrické instalace by nám doma trh ihned zavřeli. Co se liší je atmosféra a nálada lidí. Lidé nejsou tak zachmuření a vzteklí jako u nás, jsou otevření a s prodejci přátelsky komunikují.
V souvislosti se stížností jsem si prohlédl www.chodcisobe.cz, který jsem do té doby neznal a který spravuje občanské sdružení Pražské matky. Je to docela dobrá myšlenka, protože soustřeďuje podněty občanů související se stavem vozovek a chodníků, upozorňuje na chybná řešení dopravních situací, dopravních značek, poškození zeleně, až po drobnosti typu poškozených obrubníků v ulicích či děr na vozovkách apod. Tohle je ovšem úplně jiný případ. Přijďte se podívat
S veškerými připomínkami pak přijďte na trhu rovnou za námi, nebo je adresujte rovnou mě nebo správci trhu panu Francemu. Na každém trhu jsou cedule s informacemi. Bude to jednodušší.
Srdečně
PhDr. Karel Czaban
POD PLATANY, z.s.
www.platany.cz, info@platany.cz
30.05.2019 v 11:10
První velké farmářské trhy v Praze byly v roce 2010 zahájeny na první jarní den na Vítězném náměstí v Dejvicích (Kulaťák) a v létě pak v okolí kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Byli jsme přitom, protože jsme doufali, že se nám podaří navázat na stav, který v Praze i jinde v Česku existoval v období před Válkou a před nástupem komunismu. Doufali jsme, že tím jako v celé Evropě pomůžeme pěstitelům, chovatelům, sedlákům a farmářům a zároveň i občanům, kteří byli oprávněně lační po čerstvých a kvalitních potravinách. Ne, nebyli jsme mazaní obchodníci či spekulanti, ale docela naivní umělci, výtvarníci, herci a režiséři, toho času bez velkého uměleckého úkolu, a vytvoření farmářských trhů se nám tehdy jevilo být v souladu s probouzející se občanskou společností. Chtěli jsme aby lidé dostali šanci na zdravé jídlo, chtěli jsme pomáhat zemědělcům, chtěli jsme vytvářet nový společenský prostor, oživit vybraná místa měst a probouzet kolem trhů komunity a sousedský život, provozovat tady kulturu a relax.
Trhy vznikly a vzápětí narazily na ekonomickou realitu. Správní orgány měst a městských částí vznik trhů uvítaly a zpočátku jim finančně pomáhaly. Pak však zvítězil tržní názor a organizátoři trhů museli a musí (různě v různých částech Prahy) platit za právo trhy pořádat. Praha 14 je naštěstí velmi rozumná a jde jí o občany své čtvrti víc než jinde. Za organizací trhů je kromě managementu tj. organizace a někdy dost náročného získávání prodejců, i spousta nákladů jako je elektřina (připojení, kabely, mobilní rozváděče), řešení odpadu, bezpečnost, doprava, stánky a další depozitář, dodržování hygienických a veterinárních norem, rozsáhlé účetnictví, potřeba správců a obslužných pracovníků (dělníků) apod. To vedlo k růstu nájmů na trzích.
Ukázalo se, že příliš vysoké nájmy pro jednotlivé prodejce vedou k tomu, že prodejci přestanou jezdit z venkova do Prahy a budou si hledat odbyt pro své zboží blíž domovu. Ukázalo se, že primárním zájmem zemědělců je prodávat takové objemy zboží, které by jim zaručily dobrý výdělek a jistotu, že takový výdělek budou mít pravidelně každý tržní den. Schopní zemědělci, proto začali rychle dávat přednost velkým trhům, s množstvím lidí, kteří mají dostatek prostředků na nákup zboží. Na malých trzích to bylo nepoměrně těžší. A to se od počátku týkalo i Černého Mostu.
Činnost Farmářských trhů na Černém Mostě byla zahájena v roce 2012. Byla to logická volba, protože v tehdejší euforii vznikajících trhů se svěží zeleninou, nepomačkaným ovocem ze sadů, čerstvých rohlíků a chleba, která nahradily gumové socialistické pečivo, to bylo místo kudy ráno chodí lidé na metro a na autobusové nádraží, a kudy odpoledne proudí spousty lidí směrem do stále dostavovaného sídliště nebo do nákupních center.
Přesto se první dva roky nevedly. Černý Most se liší od jiných trhů skladbou lidí. Především sociálně (hodně lidí nakupuje především levné potraviny), ale i tím, že velká část lidí přijíždějících metrem, jen prochází na cestě do obchodních center. Trhy, které byly původně výš, na ploše při Bryksově ulici, nešly. Měly malou návštěvnost, malé prodeje a hrozilo jejich ukončení. Pak jsme si všimli na leteckých snímcích, že celým prostorem vedou vyšlapané cesty, které jasně ukazují kudy směřují lidé z metra nahoru směrem ke Spořitelně a do sídliště (2 cesty kolem fontány s vodou) a zejména rovně k Obchodnímu centru přes louku (tehdy již dlážděná cesta). Pak už jsme jen nově rozestavili stánky, tak aby zůstaly dostatečné průchody a lidé podél svých tras si mohli prohlédnou nabízené farmářské zboží a přibrzdili svůj sprint do obchodních center.
Začalo se dařit a i když jsme v zájmu toho, abychom měli dobré prodejce, nezvyšovali od roku 2012 nájmy, dostali jsme se do ekonomické rovnováhy ve které se jakž takž držíme dosud. Představa některých lidí o tom, jaká je organizování trhů „rejže“ a že na Praze 14 se myslí jen na bussines a prospěch
nám přijde trochu komická.
Komický je i argument že chybí základní předpoklad farmařiny. Pokud jde o estetiku, když necháme stranou už popsané, trochu vynucené, uspořádání trhu, je trh všedního dne něco úplně jiného než sobotní komunitní trh, kam si jdou lidé posedět, pojíst, poslechnout si případně hudbu jako třeba na Náplavce, na Kulaťáku nebo na Spořilově. Trh na Černém Mostě je z tohoto pohledu utilitární koridor, kterým lidé většinou jen prosviští. I tak se je tvrdošíjně snažíme pozvat na kávu, přimět je posedět, najíst se a aspoň chvilku relaxovat. A musím říci, že sám to v poslední době docela daří.
Takže abych shrnul naše vyjádření k příspěvkům Jana Nechvátala v internetovém časopisu
https://www.chodcisobe.cz/praha/podnety/2293/farmarske-trhy-na-cm-znemoznuji-pruchod-z-metra-a-omezuji-ver-prostor
Ano, trhy na Černém Mostě jsou průchodem pro tu část zdejších obyvatel i návštěvníků obchodních center, kteří přijíždí nebo odjíždí z konečné metra. Černý Most. Snažíme se o to, aby tyto průchody byly co největší a nezdržovaly lidi, kteří o trhy nemají zájem. Ve dnech kdy tady trhy nejsou, chodci procházejí naprosto stejnými trasami jako v tržní den pátek, a trhy od nich nevyžadují nic navíc. Šířka průchodů pro veřejnost v nejužší části směrem z metra rovně k Bryksově ulici (Spořitelně) je dostatečná a navíc daná, neboť jí vymezuje zeleň a městský mobiliář (keře, stromky a lavičky). Průchod druhé cesty z metra přes mosteček a kroucenou spirálu pro chodce, vzhůru kolem fontány s vodou, kterou chodí menší část lidí do metra a z metra, je minimálně 3 metry. Ostatně jako všechny další průchody až směrem k cestě přes louku, která se zužuje na 2 metry (to je dáno dlažbou a je to dané i když se trh nekoná).
K fontáně stavíme již rok posezení, pro ty, kdo by se nevešli na lavičky, aby se zde mohli, chtějí-li, posadit. Podobně na trhu směrem k cestě přes louku do zóny občerstvení. Lavičky pod stromy podél cesty z metra ke Spořitelně, jsou volné, s trhem nemají nic společného. Veřejnosti spíš vadí různí bezdomovci, opilci a feťáci, kteří zde posedávají a polehávají.
Trh a prodejci jsou živý organismus složený z 20 až 30 stánků a lidí. Jejich tendence zužovat prostor vystrkováním beden se zeleninou, ovocem a květinami před sebe je sice nepochopitelná, ale děje se to. Správce trhu má nařízeno je okamžitě jak se to stane vrátit za čáru, kam mají povoleno zboží vyložit. V první části trhu za mostkem z metra (nad autobusovým nádražím) je šířka koridoru 7 metrů.
Většina fotografií u článku je zastaralá a fotky se týkají právě situace, kdy si prodejci vyložili zboží bez povolení. Navíc některé jsou z hodin, kdy se trh připravuje, ještě před oficiálním zahájením v 10 hodin. Přikládáme fotografie z 25. 5.2018, které ukazují skutečné šířky průchodu pro chodce, případně služební vozy. Můžeme případně dokládat fotografie z každého trhu po celý tento rok. Neudělá nám to žádný problém.
Ještě tu je jedna věc a to jsou parkující automobily. Kromě bílé dodávky s černým nosem, ve které vozíme mobiliář, techniku a ve které máme mobilní kancelář s tiskárnou pro tisk faktur a smluv, kromě prodejních vozidel (uzpůsobených zejména z hlediska hygieny k prodeji uzenin, pečiva), tu občas parkují auta prodejců, kteří nedokázali zaparkovat na vyhrazeném místě v Bryksově (cca v pásmu od Mansfeldovy ulice po roh uličky u cihlové budovy, kde sídlí Policie ČR). Tato asi 150 m dlouhá část ulice je od rána vyparkovaná každý pátek Městskou částí Praha 14 pro farmářské trhy. Přesto je většinou plná vozidel občanů, kteří nerespektují zákaz a Městská policie, přes svou snahu pomáhat, nesmí tyto vozy odtahovat. Farmáři s dodávkou po 20 minutách kroužení po Černém Mostě, nakonec nezbývá než zajet zpět a provizorně zaparkovat. Naše trhy přitom začínají v 10 hodin a většinou po 18 hodině končí. Budeme se snažit tuto praxi změnit.
I když pan Nechvátal, kterého neznám, vidí jen samé nedostatky a zjevně mu někdo na trhu něco provedl, nebo vzhledem k jeho zaujatosti mu vadí někdo z Radnice, rád bych poukázal na ty návštěvníky trhů, kteří sice nepíší ale rádi navštěvují trhy a nakupují na nich. Trhem každý den projde několik tisíc lidí. Jsem si jist, že kdyby byla situace tak alarmující jak pan Nechvátal naznačuje, měli bychom připomínek aspoň desítky. Navíc starost o veřejný prostor, který je vytvořen betonem a dlažbou, mi přijde v této souvislosti řekněme poněkud licoměrná.
V minulých létech jsme zcestovali a prohlédli si v rámci svých dovolených trhy po celé Evropě. Zejména v Itálii, Francii a Německu. Ujišťuji všechny, kdo mají velké oči a myslí, si, že tyto trhy jsou super designové a nabízí se zde unikátní zboží, že se hluboce mýlí. Vesměs jsou tu slunečníky, nůžkové stany, stolky, zboží je velmi podobné, za elektrické instalace by nám doma trh ihned zavřeli. Co se liší je atmosféra a nálada lidí. Lidé nejsou tak zachmuření a vzteklí jako u nás, jsou otevření a s prodejci přátelsky komunikují.
V souvislosti se stížností jsem si prohlédl www.chodcisobe.cz, který jsem do té doby neznal a který spravuje občanské sdružení Pražské matky. Je to docela dobrá myšlenka, protože soustřeďuje podněty občanů související se stavem vozovek a chodníků, upozorňuje na chybná řešení dopravních situací, dopravních značek, poškození zeleně, až po drobnosti typu poškozených obrubníků v ulicích či děr na vozovkách apod. Tohle je ovšem úplně jiný případ. Přijďte se podívat
S veškerými připomínkami pak přijďte na trhu rovnou za námi, nebo je adresujte rovnou mě nebo správci trhu panu Francemu. Na každém trhu jsou cedule s informacemi. Bude to jednodušší.
Srdečně
PhDr. Karel Czaban
POD PLATANY, z.s.
www.platany.cz, info@platany.cz
30.05.2019 v 11:10
17.04.2018 v 02:22