Martin Šubrt: Dobrý den, ve vašem příspěvku jste, možná nevědomky, popsal důvody, proč semafory nejsou pro tato místa vhodným řešením. Zkusím celý problém popsat trošku podrobněji.

V zásadě jsou tři možnosti, jak může takový semafor fungovat. První možností je, že celý den budou mít chodci každou minutu 20 sekund volno, pak ještě asi 5-7 sekund semafor počká, až na druhou stranu dojde chodec, který vykročil do kolejí v poslední sekundě jeho volna, a pak bude 33 sekund volno pro tramvaje. A tak se to bude každou minutu celý den opakovat. Bez ohledu na to, zda pojede tramvaj, nebo zda tam budou chodci. Což povede k tomu, že často zastaví tramvaj vyjíždějící z tunelu, nebo tramvaj nebude moci odjet ze zastávky, ač už budou cestující odbaveni. A samozřejmě také chodci budou chtít přecházet zase v době, kdy bude mít volno ta tramvaj. Asi tak, jak popisujete. Proto se toto řešení nepoužívá.

Proto mají chodci tlačítko a tramvaj buď takové brnkátko na troleji, nebo kolejový obvod v kolejích, který zaznamená její průjezd. Tak oba oznámí semaforu, že chtějí nárok na průjezd/přejití.

Pak se dá nastavit semafor zbylými dvěma způsoby. Jedním z nich je trvalá zelená pro tramvaje a volno pro chodce jen po stisknutí tlačítka. To má ale velký háček, většinu času, kdy tam tramvaj není, tak chodec dostane volno na přecházení prakticky okamžitě po stisknutí tlačítka. Chodci si tak při většině přecházení, zejména když přicházejí ráno na zastávku, zvykají, že mohou přecházet ihned. Pokud ale zrovna tramvaj bude vjíždět do tunelu u Polikliniky Modřany, najednou po stisknutí tlačítka volno ihned nedostanou. Oni by stihli přejít, ale zelená pro chodce musí trvat 5 sekund a pak musí semafor ještě ohlídat toho chodce, který by potenciálně doběhl k přechodu v té poslední sekundě volna. Takže tramvaj nemůže dostat volno 12 někdy i více sekund a to už u přechodu bude a musela by prudce brzdit.

Takže proto chodec najednou po stisknutí volno nedostane a semafor čeká na tu tramvaj. Jenže to chodci odmítají akceptovat, protože přece přeběhnou, je to jen kousek... A vznikají podstatně nebezpečnější situace, než kdyby tam semafor nebyl. Tramvaják v tunelu má předsignál, co mu říká, že má volno, jede rychle a na přechodu na červenou přebíhají chodci, kteří se zlobí, že semafor jim tentokrát volno nedal hned.

Pak je další možnost, že budou mít trvalou zelenou na přechodu chodci. A tramvaj jen když pojede. Pak si ale opět chodci zvyknou, že mohou přecházet kdykoliv a ještě méně respektují ta období červené. Když se tramvaj blíží z tunelu, musí být nejméně 10 sekund už na přechodu stůj, vzhledem k rozhledovým poměrům i déle, a ze zkušenosti vyplývá, že na tak krátkém přechodu chodci jsou často trpěliví jen 5 sekund, zmáčknou tlačítko a když hned není zelená, jdou. A máme tu opět vámi popisované riziko.

Stejně tak je složité nastavit volno na přechodu vůči tramvaji, která jede z centra a stojí v zastávce. V Praze nemáme tzv. dveřní signál, tj. tramvaj neumí semaforu sdělit, že už zavírá dveře a pojede. Takže z tohoto směru se do toho semaforu tramvaj hlásí vjezdem do zastávky. Pak je odhadnuto, kolik sekund bude asi tramvaj v zastávce stát, zde moc dlouho ne, a pak tedy dostane tramvaj volno.

Jelikož zde lidé spíše vystupují a tramvaj tu dlouho nestojí, když vystoupíte a dojdete k přechodu, většinou už je akorát čas na odjezd tramvaje a proto máte stůj. Přitom může vystupovat nějaká starší paní a výstup se zdrží. To ale semafor už nemůže poznat. Teď měla tramvaj už odjíždět. Takže tramvaj stojí a lidé před ní logicky opět přebíhají. Semafor ještě chvilku počká a když ani třeba po 30 sekundách tramvaj neprojede, tak až pak vám dá volno. Ale jen na momentík a pak znovu dá volno té tramvaji, protože z odjezdového kontaktu nezjistil, že odjela, takže její volno opakuje.

Nejen na Barrandově, ale i na Hradčanské a dalších místech vlivem takového "řízení" dochází k podstatně výraznějšímu nárůstu potenciálních rizikových situací. Na Hradčanské v některých obdobích přechází na červenou až 65% chodců. Nejhorší je, že chodci jsou si vědomi, že něco porušují a tak se chovají při takovém přecházení zmatečně. Nakročí, zhodnotí, zda tramvaje jede či nejede a pak jim padne stůj. V mozku člověk vyhodnocuje, ale přece já bych teď v pohodě přešel, tramvaj je daleko a vykročí, ale pak se zarazí, že jde na červenou, udělá krok zpátky a pak se definitivně rozmyslí a pak třeba přehlédne tramvaj v protisměru.

Chodci najednou mají v hlavě o dost rozhodování navíc, není to prosté jede tramvaj x nejede, podle toho jdu či nejdu. Semafor na první pohled vypadá jako bezpečný, ale reálně je to spíše naopak. Třeba na Hradčanské je podstatně více nebezpečných a kolizních situací ne třeba na pěších zónách na náměstí Republiky či na Andělu, kde jezdí tramvaje přímo mezi chodci.

Právě proto by bylo vhodné preferovat úplně jinou signalizaci příjezdu tramvaje, podobnou té, co je u vás na druhé straně podjezdu. Samozřejmě je vhodné na tramvaj upozornit, zvláště, když vyjíždí z míst, kde není vidět a jede rychle. Ale k tomu mohou sloužit pouze blikající světla, nebo zvuková výstraha. Chodec je pak zvyklý, že může jít sice kdykoliv, ale kdykoliv také může jet tramvaj a je nutné její pohyb vnímat pomocí té informativní signalizace. Samotný semafor není ochranným zařízením, tramvaj fyzicky nezastaví a chodce také ne. Vytváří na obou stranách jakýsi falešný pocit řízení, který ale nelze vzhledem k technickým možnostem sladit k všeobecné spokojenosti. Proto je daleko užitečnější nechat odpovědnost za rozhlédnutí a přecházení na chodci. Tím získá i možnost přecházet v okamžicích, které popisujete.

Samozřejmě jsou zde i starší lidé, pro něž je semafor jistotou, nebo nevidomí. Pro ně by takové místo mohlo být upraveno tak, že si zvláštním zařízením zapnou během dne kdykoliv signalizaci tak, jak jí znáte a bezpečně přejdou, třeba i ty tramvaje na chvilku zdrží. Ale není nutné, aby taková místa byla řízena trvale.
15.08.2014 v 21:25

(4) (0)

   

řidič tramvaje: Naprosto souhlasím s podrobným rozborem pana MŠ, z něho hlavně vyzdvihuji:
"...by bylo vhodné preferovat úplně jinou signalizaci příjezdu tramvaje, podobnou té, co je u vás na druhé straně podjezdu. Samozřejmě je vhodné na tramvaj upozornit, zvláště, když vyjíždí z míst, kde není vidět a jede rychle. Ale k tomu mohou sloužit pouze blikající světla, nebo zvuková výstraha. Chodec je pak zvyklý, že může jít sice kdykoliv, ale kdykoliv také může jet tramvaj a je nutné její pohyb vnímat pomocí té informativní signalizace. ...."
jen dodávám, že "na druhé straně podjezdu" = u zastávek Poliklinika Barrandov - viz zejména fotka č.43(z 51) zde na webu: http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006112703

Dále si dovoluji zde použít slova kolegy z "našeho" webového fora:
"Jo, přesně. Chodec píše o potřebnosti semaforu, protože z jeho pohledu má strach, že se tramvaj vyřítí z tunelu, který je navíc za obloukem a tudíž není tram z dálky vidět a smete ho. Neví, že tam máme omezenou rychlost, aby k tomu právě nedošlo a nezná jinou alternativu než semafor. Mimoto připouští, že tam na tu zelenou beztak nikdo nečeká, takže ona obava z vyřítivší se tramvaje je v podstatě iracionální, protože tam ti lidi stejně lezou a "jdou do rizika", navíc o to většího, bo tram má v tu chvíli volno."
16.08.2014 v 20:01

(0) (0)

   

veronika: Autor podnetu: Jinou alternativu nez semafor radi akceptujeme, viz hlaseni "pozor jede tramvaj", ktere je u zastavky Poliklinika Barrandov. Chodec se soustredi na prechazeni, vi, ze musi vyhodnotit situaci, ucini tak a s danym rozhodnutim prechazi koleje. (Tim by se dalo vyhnout vyse popsanemu tapani mam jit x nemam jit, stihnu x nestihnu, je tu cervena stabilne x je tu cervena jen pred prijezdem tramvaje, atd.). Pokud uz ale na Chaplinovo nam. semafor je, pak by stalo za zamysleni, proc drtiva vetsina chodcu na zelenou zkratka neceka a semafor se tedy miji ucinkem. Jsem jedna z mala, ktera poctive na zelenou ceka, protoze do tunelu zkratka nevidim a kdyz uz tam ten semafor je, tak ho respektuji.
17.08.2014 v 19:29

(1) (0)