Obří LED billboard u přechodu přes Radlickou ul., foto Libor Kozák

Žáci ze dvou základních škol v pražských Jinonicích –  Tyršovy na jedné a Waldorfské na druhé straně Radlické ulice – mají s přecházením přes Radlickou v  blízkosti křižení s ulicí Mezi Lány, kde se hned nad světelným semaforem tyčí obrovitý billboard, velmi špatnou zkušenost. Vypozorovali totiž, že řidiči sledují více dění na billboardu než na vozovce a občas jedou dokonce na červenou. Při intenzivním provozu na Radlické a velice krátké zelené určené chodcům to nejen pro děti, ale i pro všechny ostatní pěší znamená velký problém.

Právě proto v roce 2011, kdy Waldorfská ZŠ absolvovala projekt Bezpečné cesty do školy (bližší informace naleznete na www.bezpecnecestydoskoly.cz), děti označily toto místo za nejrizikovější. Dopravní projektant tehdy navrhl zabezpečit přechod vybudováním tzv. dělicího ostrůvku, který by pěším uprostřed vozovky poskytl ochranu pro případ, že tudy profrčí auto dříve, než stačí přejít na druhou stranu. Dopravní studie s tímto návrhem byla odevzdána  pražskému magistrátu i zástupcům MČ Praha 5 k dalšímu jednání o realizaci.

První „protibillboardový“ happening žáků Waldorfské ZŠ, nám. Jiřího z Poděbrad, 10. 4. 2012, foto Libor Kozák

Od té doby se mnohé změnilo, bohužel ale k horšímu. Přestože děti veřejně protestovaly, psaly panu primátorovi a škola i aktivní rodiče žádali o nápravu, interval zelené pro chodce se ještě zkrátil a místo obyčejného billboardu zde dnes září do daleka a přímo do oken ZŠ Tyršova míhající se reklamy v oslnivém LED světle. To vše už možná víte i díky poslednímu protestu, který se odehrál 17. dubna, bojím se však, že nevíte tak docela, jak to chodí na úřadech.

Příběh o billboardu je totiž jako vystřižený z pohádky o slepičce a kohoutkovi, jen s tím rozdílem, že kohoutek (jímž jsou v našem příběhu děti, jejich rodiče i učitelé žijící dlouhodobě v obavě, že jednoho dne někdo z nich nedoběhne) je zároveň velmi aktivní slepičkou, která již tři roky – ve snaze, aby kohoutek neumřel –  běhá od úřadu k úřadu, kde ji posílají od jednoho (ne)odpovědného místa k druhému. Slepička za tu dobu oběhla už dva pražské primátory, zastupitele a radní městské části Praha 5 i zástupce zdejšího stavebního a dopravního odboru a také odbor dopravy pražského magistrátu, který mezitím změnil nejen své jméno, ale stačil se i nepřehledně rozvětvit, takže dnes občan netuší, kdo je koho šéfem, co dělá a s jakou odpovědností (což ostatně není jasné ani kdekomu na magistrátu). Nejzajímavější byla zatím poslední fáze obíhání úřadů, při němž slepička konečně našla osobu (v pozici referentky, nikoli odpovědného šéfa), která měla odvahu přiznat, že její odbor poskytl pro provoz světelného billboardu souhlasné stanovisko. Těžko srozumitelné věty, jimiž své stanovisko vyjadřuje, však mají blíže k šifrované zprávě než ke zdůvodnění: „Povolení ODA MHMP k umístění reklamního zařízení je dáno jako oprávnění k aktivitě, která nemá materiální povahu a není ve svém konečném důsledku rozhodným či významným činitelem pro samotné povolení reklamního zařízení, protože tím je v posledním stadiu stavební povolení vydané stavebním odborem příslušné městské části.“

Druhý happening, přechod přes Radlickou ulici v místě s nebezpečným LED billboardem, 17. 4. 2013, foto Jarmila Johnová

Souhlasné stanovisko k „aktivitě“ billboardu magistrát vydal na základě posudku dopravní psycholožky. Ta konstatovala, daleka od pravdy, že reklamy svítící do oken Tyršovy školy děti nijak neruší a řidiče nerozptylují. Doporučila však alespoň určitý časový režim promítání reklam a omezení jejich obsahu, který ovšem vlastníci billboardu nedodržují, dokonce o něm možná ani nevědí. Zastupující šéf stavebního odboru městské části Praha 5 nám sdělil, že by rád billboard zrušil, ale potřebuje k tomu od magistrátu negativní stanovisko. Ve snaze pomoci již značně zmožené slepičce jsme se (o.s. Pražské matky) také obrátily na ony dvě dopravní větve magistrátního úřadu s žádostí, aby takové nesouhlasné stanovisko vydaly. Zároveň jsme se zeptaly, proč magistrát poskytl svůj souhlas v rozporu s doporučeními z projektu Bezpečné cesty do školy, což je program financovaný a podporovaný městem, do něhož je aktivně zapojen jeho zaměstnanec. Od příslušné paní referentky se nám dostalo odpovědi, že je třeba se ptát onoho zaměstnance zapojeného do projektu. Ten nám pro změnu vysvětlil, že paní referentka se ho na nic neptala, protože věděla, že se ptát nemá.

Slepička také zkoušela zjistit, jak je to s realizací rekonstrukce přechodu. Stejná paní referentka z odboru dopravně správních činností MHMP jí napsala, že projekt podporují a máme se prý ptát na Technické správě komunikací HMP, kdy to bude hotové. Slepička se proměnila v Sherlocka Holmese a po dlouhém pátrání objevila zodpovědného člověka, ke kterému se projekt na TSK dostal. Ten jí řekl, že projekt skončil v šuplíku, protože se prý bojí, že by jej magistát nakonec neschválil a schvalovací proces by byl hrozně složitý. Když slepička z posledních sil pípla, že je to kvůli dětem, zodpovědná osoba slíbila, že projekt vytáhne ze šuplíku a navrhne zahájení příprav projektu na rok 2015.

Milé děti i dospělí občané, jak vidíte, skutečnost překonává hranice představitelného. To, co nám připraví skutečný život úřadů, si nejen nejsme schopni sami představit, ale ani vymyslet. Přesto věřím, že dobrý konec našeho příběhu je možný a v případě LED billboardu docela nablízku. V den posledního školního protestu totiž billboard přestal z ničeho nic svítit. Podpora přišla z nečekané strany, od firmy Vodafone, která nechce nadále inzerovat na takto nebezpečném místě. Současně starosta Prahy 5 v médiích prohlásil, že ho situace vyděsila a udělá vše pro nápravu. Slepička doufá, že se billboard už nikdy nerozsvítí.

Jarmila Johnová